Existují dva nejčastější způsoby jak stříhat drápy. Jeden z nich je velmi rozšířený a můžeme mu říkat třeba „tradiční střih“. Při této úpravě drápu stříháme kolmo přes tvrdou svrchní nebo maximálně bílou mrtvou tkáň. Kromě okamžitého zkrácení drápu nemá tento postup žádný dlouhodobý efekt. Lůžko zůstává na stejném místě a pouze dorůstá tvrdá svrchní vrstva.

Druhým způsobem je pak „alternativní střih“, kdy se snažíme dostat co nejblíže k lůžku tak, abychom na co největší ploše narušili vrstvu, která ho ochraňuje (živá tkáň). Lůžko, jako nervové a krevní zakončení, potřebuje být chráněné vrstvou jisté tloušťky. Pokud tuto vrstvu zmenšíme, lůžko se začne zatahovat směrem k tlapce („zasychat“) a postupně tak docílíme zkrácení drápku.

Pokud se nám ovšem podaří střihnout dráp přes lůžko, nejen, že je to velmi bolestivé pro psa, ale současně si zkrácením lůžka nepomůžeme. V tomto případě se lůžko pouze obrní slabou plochou ochranných vrstev, ale dál už poroste s drápem stejnou rychlostí. Bude tedy vždy sahat až k samotnému konci drápu.

Nesmírně důležité je při takovémto zkracování postupovat po malých kouscích, tenkých plátcích a pozorovat změnu vrstev drápku.

Alternativním střihem je možné během několika týdnů až pár měsíců zkrátit drápky na cílovou délku, aniž bychom při tom psovi nějak ublížili. Při zkracování je důležité stříhat a upravovat 1-2x za týden tak, aby lůžko nemělo čas zarůst příliš tlustou vrstvou rohoviny. Při udržování vyhovující délky už můžete stříhat cca 1x za 14 dní. Pokud budete stříhat drápky třeba jen jednou měsíčně nebo jednou za čas, když si zrovna vzpomenete, lůžko a ani drápky se vám nepodaří dostatečně zkrátit.